34.2 C
Nitra
pondelok, 15 augusta, 2022

Jaroslav TURÁNEK: Akékoľvek názory na nebezpečnosť vakcín sú potlačované, ich nositelia sú označovaní za konšpirátorov a antivaxerov

Vy sa  venujete výskumu vakcín (okrem iného). Akých  vakcín a čo skúmate? Skúmate aj vakcíny proti covidu? Z akého dôvodu?

Vývoj vakcín proti respiračním onemocněním je velmi náročná záležitost a v podstatě tyto vakcíny mají omezenou účinnost, neboť respirační viry rychle mutují. Coronavirové infekce ve veterinární medicíně ukazují, jak je vývoj vakcín proti těmto virům náročný a obtížný. Situace s vakcínami pro humánní aplikaci jen potvrzuje tuto skutečnost.

Já se s dalšími kolegy z univerzit a AVČR zabývám vývojem vakcíny proti Covid-19, která je založena na rekombinantních proteinech, syntetických molekulárních adjuvans, liposomech a neinvazivním, nebo málo invazivním způsobu vakcinace (bezinjekční podání). Naším cílem je vyvinout vakcínu, která navodí imunitní odpověď na mukózních površích a zabrání průniku viru do organismu. Tyto vakcíny již ze svého principu konstrukce a podání by měly být především bezpečné. Úspěšně spolupracujeme také se slovenskými kolegy z SAV, jmenovitě s Dr. Emou Paulovičovou, na vývoji mukózních adjuvans, což je klíč k vyvinutí skutečně účinné vakcíny.  

MUDr. Miroslava BUGÁROVÁ: Geneticky modifikované potraviny ovplyvnia genóm určite viac ako mRNA vakcína 

Na čo boli pôvodne vyvinuté súčasné vakcíny, je v poriadku, že sa začali používať na masové očkovanie populácie proti covidu? Je táto vakcína bezpečná?

Stále více se ukazuje, že imunitní odezva, kterou navozují vektorové a mRNA vakcíny, má krátkodobý charakter, což je podobné situaci s veterinárními vakcínami proti coronavirům. Opakované vakcinování takzvanými posilovacími dávkami je velmi problematické u vektorových adenovirových vakcín, protože se vytvoří protilátky proti samotnému adenovirovému vektoru a tudíž vakcíny již budou neúčinné.   V současnosti dominují vakcinační kampani v Evropě a USA mRNA vakcíny, které také nenavozují dlouhodobou protektivní imunitní odpověď. Tyto vakcíny jsou formulovány v podobě polyetylenglykolem povrchově modifikovaných nanoliposomů, ve kterých jsou enkapsulovány (zapouzdřeny) polyplexy tvořené mRNA a kationickým lipidem. Tato formulace je naprosto nevhodná pro genetické vakcíny a byla vyvinuta pro jinou aplikaci, a to pro genovou terapii nádorů. Proto je povrch těchto vakcinačních nanočástic pokryt polyetylenglykolem, aby mohly dlouhodobě cirkulovat v krevním řečišti a najít fenestrace (průchody) v cévách vyživujících nádor a kumulovat se v něm. Pro takovou terapii jsou také podávání nitrožilní infuzí.

V případě mRNA vakcín je dávka vpravena injekčně do svalu, ale velikost částic a jejich povrchová modifikace umožňuje průchod mezibuněčnou matricí do lymfatických cév a následně přes mízní uzliny se dostávají přes hlavní mízovod do krve a tak do nejrůznějších orgánů a tkání, které mohou transfekovat a buňky těchto tkání pak produkují S-proteinem. 

Prof. Jaroslav TURÁNEK: Nemám rád vědecké komsomolce, kteří nemají vědecké protiargumenty, ale ideologicky jsou kovaní
Shematické znázornění mRNA vakcinační nanočástice potažené polyetylenglykolem a snímek z elektronového mikroskopu
(State-of-the-Art Design and Rapid-Mixing Production
Techniques of Lipid Nanoparticles for Nucleic Acid Delivery
Martijn J. W. Evers at al, Jayesh A. Kulkarni, Roy van der Meel, Pieter R. Cullis, Pieter Vader, and Raymond M. Schiffelers*
Small Methods 2018, 2, 1700375

Záver?

Sečteno a podtrženo, nemáme žádnou kontrolu nad lokalizací těchto nanočástic v těle a nad mírou exprese S-proteinu. Pokud bereme v úvahu, že S-protein je hlavním proteinovým antigenem zodpovědným za patologické projevy infekce virem SARS-CoV-2, pak nemáme žádnou kontrolu nad množstvím tohoto proteinu vytvořeném v těle a nad místem, kde se tvoří. Tento protein má již prokázané některé toxické vlastnosti a dozajista ještě nevíme o všech.

MUDr. Lukáš Pollert: Očkovanie proti covidu? Výhradne pre svoje zdravie, nie kvôli vstupenke do lietadla

Celý rozhovor s profesorom Turánekom si prečítajte na

Prof. Jaroslav TURÁNEK: Nemám rád vědecké komsomolce, kteří nemají vědecké protiargumenty, ale ideologicky jsou kovaní

Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc. je zakládajícím členem České společnosti pro buněčnou a genovou terapii, členem výboru a předsedou společnosti.

Jaroslav TURÁNEK: Akékoľvek názory na nebezpečnosť vakcín sú potlačované, ich nositelia sú označovaní za konšpirátorov a antivaxerov
Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc. 

Prof. Turánek je úspěšným řešitelem nebo spoluřešitelem 16-ti velkých komplexních projektů (OP VVV, AZV, GAČR, TAČR, HORIZON 2020, NAZV, MPO). Za svoji práci získal celou řadu ocenění (např. dvě ceny TAČR, cena ministra zemědělství) a nominaci na cenu Česká hlava. Pedagogicky působí na MU v Brně, LF UPOL a FCh VUT). Na těchto univerzitách je též členem oborových rad a komisí. Vychoval více než tři desítky studentů v rámci pregraduálního a postgraduálního studia. 

Je autorem nebo spoluautorem 104 vědeckých prací publikovaných v impaktovaných časopisech, 9 kapitol v monografiích,  5 prototypů, 10 recentních patentů a 3 nových PCT, H index je 23 a průměrná citovanost 18.87. 

V období 2000 – 2018 byl organizátorem a předsedou vědeckého výboru série 11 mezinárodních konferencí „Drug Delivery Systems“.

S Lékařskou fakultou UP Olomouc ho pojí více než 20-ti letá spolupráce s prof. Milanem Raškou a prof. Evženem Weiglem, která je naplněna publikacemi, patenty a získanými velkými mezioborovými komplexními projekty, zejména čtyřmi recentními projekty OP VVV zaměřenými jak na edukaci v oblasti imunafarmakoterapie, tak na aplikovaný výzkum v oblasti rekombinantních vakcín.

V současné době J. Turánek koordinuje spolupráci oddělení Imunologie s dalšími akademickými a univerzitními pracovišti jako jsou FZÚ AV ČR, BTÚ AV ČR, Univerzita Karlova, BIOCEV, ICRC/FNUSA, VŠCHT, MU Brno a české farmaceutické firmy v rámci vývoje moderních vakcín a adjuvans.

Je také vedoucím vývoje a výzkumu v české firmě NEXARS, která je zaměřena na výrobu rekombinantních vakcín a realizaci výsledků aplikovaného výzkumu českých institucí. Snahou je také navázat na bohatou a úspěšnou historii Ústavu sér a očkovacích látek, který by neprozřetelně zrušen v roce 1994 po 70 letech existence.   

Ak sa vám článok páči, zdieľajte ho na Facebooku a dajte o ňom vedieť svojim priateľom. Pridajte sa k nám aj na Telegrame https://t.me/nnnoviny. Ďakujeme.

Prečítajte si tiež

Najnovšie články