24.8 C
Nitra
utorok, 28 júna, 2022

Michal Klíma: Putinizmus a covidizmus, čo majú spoločné?

Liberální demokracie je ze své podstaty křehká. Není pochyb, že diktatury typu Ruska ohrožují Západ. Nicméně jejich nepřátelství je čitelné a lze se na ně připravit.

Mráz však přichází také z lůna demokracie a nemusí jít pouze o takzvanou pátou kolonu. Mráz překvapivě přichází z řad salonních demokratů a progresivistů všech odstínů, kteří v dobré víře neváhají rozpoutat svatou válku proti vnitřnímu nepříteli.

Byli jsme toho svědky v době covidové v letech 2020–22, kdy válka proti covidu přerostla ve studenou občanskou válku proti údajným škůdcům. Až reálná horká válka, zahájená Putinem proti Ukrajině 24. února, utnula proticovidové tažení.

Je tu něco, co spojuje Putinovu válku a dobu covidovou? Na první pohled je to nesrovnatelné. Horká válka je mnohem ničivější a přináší násobné utrpení než studená občanská válka.

Prečítajte si aj Michal Klíma: Covidizmus a Putinova vojna: Paradox 24. februára 2022

Avšak z povahy války plynou tyto společné znaky: ideologie mesiášství; vedoucí úloha ve společnosti; znásilnění a ústup vědy; rozkol společnosti a odhalování nepřátel; informační a psychologická válka; strach a vymývání mozků; formy násilí; podlomení ekonomiky a chudoba. Navíc covidismus svými destruktivními účinky oslabil bezpečnost Západu vůči ruské agresi.

A paradoxně Putinova válka vytlačila téma covidu z médií, čímž ukončila dobu covidovou.

1/ Mesiášství: putinismus a „vědecký covidismus“

Putinismus: Putin navazuje na filosofa a náboženského myslitele Ivana Iljina (1883–1954). Ten hlásal, že ruský národ je vyvolený Bohem, opírá se o pravoslavnou církev a vládne mu národní diktátor. Svatá Rus se má stát třetím Římem a chránit morálku proti zkaženému Západu. Individualismus je třeba překonat vytvořením národní komunity. V realitě jde o velkoruské dobyvačné zájmy zabalené do vznešených náboženských a ideologických frází o dobru, výjimečnosti, velikosti, nadřazenosti, vlastenectví a poslání. Pro imperiální ambice už se nehodí vyčpělý bolševismus a marxismus-leninismus, ale mnohem vitálnější militantní nacionalismus. Rusko tak obhajuje svou válku na Ukrajině tím, že vede boj za svá „historická území“. Ukrajinci prý nejsou svébytným národem a nemají právo na vlastní stát.

Covidismus: Západní společnost na prahu 21. století byla nábožensky a ideologicky vyprahlá. Komunistický světonázor ztratil přitažlivost, křesťanství oslabilo, idea sjednocené Evropy byla konfliktní a nacionalismus nebezpečný. V onom bezideovém vakuu zachvátil Západ strach z covidu. Strach zplodil novou ideologii, jež nesla pečeť rádoby vědy a vyšší morálky. Zrodil se uctívaný „vědecký covidismus“ či „vědecký alarmismus“. Noví kazatelé vyhlásili „nulovou toleranci“ ke covidu i k milionům jinověrců. Strategie „naučit se žít s covidem“ odmítli. Kdo si troufl navrhnout jiné řešení, byl označen za nepřítele, jenž má „krev na rukou“ a určitě bude sluha Putina. Válka dobra proti zlu započala. Rozkol na „my“ a „oni“ byl dokonán. Nic mezi tím. Žádný dialog. Jen dvě strany barikády. Pokolikáté už v dějinách? Čistotu „vědeckého covidismu“ hlídali novodobí inkvizitoři. Hesla z dob totality ožila: „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“ „Když se kácí les, létají třísky.“ Boj už se nevedl proti buržoazii, ale dezinformátorům.

2/ Vedoucí úloha ve společnosti – klientelismus a oligarchismus

Putinismus: Je nošením dříví do lesa tvrdit, že v Rusku panuje diktatura Putina. Ten během 22 let vytvořil autoritářský systém založený na vazalské závislosti oligarchů. Kdo z oligarchů odmítl políbit prsten carovi, byl odklizen do vězení jako Chodorkovskij, nebo zemřel za zvláštních okolností jako Berezovskij v Anglii. Kdo z politiků si mu dovolil konkurovat, byl zastřelen v blízkosti Kremlu jako Němcov, případně byl otráven nervově-paralytickou látkou novičok a uvržen do vězení jako Navalnyj. Kdo z novinářů nepřestal odkrývat kleptokracii, bránit lidská práva a tepat válku v Čečensku, byl zavražděn jako Politkovská právě v den Putinových 54. narozenin.

Michal Klíma: Milióny ľudí bolo naočkovaných strachom

Covidismus: Vedoucí roli ve společnosti v době covidové si přisvojila velká média. Byla hlavním propagátorem „vědeckého covidismu“ a morální nadřazenosti. Hlavním nástrojem prosazování zájmů jim byl mediální populismus v podobě mediálního alarmismu. Velká média posilovala nejen byznysově, ale také mocensky vůči politické a odborné sféře. Navíc prezentovala sama sebe ve světle ramp, z jejich řad se rekrutovaly celebrity. V souhrnu stoupl jejich společenský status v míře, že to připomínalo mediokracii. Velká média rovněž zajistila vyšší prestiž svým alarmistickým souputníkům z řad odborníků, politiků a úředníků. Umožnila jim vyhřívat se na výsluní mediálního zájmu. A tak velká média ustavila „covidový klientelismus“. V pozadí stály neprůhledné zájmy farmaceutických firem, často spjaté se zájmy vlivných odborníků, úředníků a politiků. Výsledkem byly pohádkové zisky z vakcín, testů a jejich distribuce.

3/ Znásilnění vědy a její ústup

Putinismus: Ke stavu vědy v Rusku se lze obtížně vyjadřovat. Víme ale, že historie se stala zbraní. Historické události jsou překrucovány v zájmu státní ideologie velkoruského nacionalismu a ospravedlnění války na Ukrajině. Víme také, že mezi statisíci emigranty dnes převažují vzdělanější vrstvy. Víme také, že mladá generace neoficiálně emigruje už jen tím, že hojně studuje na Západě a poté tam zůstává. Jen v Česku v tomto akademickém roce studuje na vysokých školách téměř 8 tisíc Rusů, což je třikrát více než před 10 lety.

Covidismus: „Jak prosté a absurdní, milý Watsone!“ V letech 2020–22 šlo odhalit „nepřítele vědy“ i „vědeckou pravdu“ pouze několika kliknutími na počítači! Zrodilo se vědecké perpetuum mobile. Zrodila se nová ideologie: „vědecký covidismus“. Ano, v Česku propukly inkvizitorské orgie. Samozvaní mladíci s nedokončeným vzděláním typu „Manipulátoři.cz“ – připomínající svazáky z období stalinismu a maoismu – rozhodovali o tom, kdo z profesorů medicíny či přírodovědy je „dezinformátor“. Stačila jim databáze čítající přes 100 tisíc textů o covidu. Z ní bylo možné usvědčit kohokoliv z čehokoliv. A co načali novodobí inkvizitoři, dokončila hlavní média, praktikující mediální lynč. Odhalování škůdců v řadách expertů způsobilo rozkol v lékařské obci a regres medicíny jako vědy. Takto znásilněná věda přestala ve vztahu ke covidu existovat. Byl ignorován medicínský fakt, že protilátky vznikají přirozeně po prodělané infekci. A tak testy na protilátky se svévolně neuznávaly jako důkaz imunity. Jen očkování, a to ještě ve stavu podmíněně schválené vakcíny. Navíc byl ignorován medicínský fakt, že tělesné zdraví bez duševního není. A tak v důsledku šíření strachu z covidu došlo k devastaci duševního zdraví a imunity obyvatelstva a tím k zahlcení nemocnic pacienty i k nadměrným úmrtím.

4/ Rozkol společnosti a odhalování nepřátel

Putinismus: V reakci na protesty proti invazi na Ukrajinu požadoval Putin očistit Rusko od „lůzy“ a „zrádců“. Policie zadržela přes 15 tisíc lidí na protiválečných akcích. Nový zákon o „státní zradě“ hrozí za vyjádření podpory Ukrajině vězením až na 20 let. Za šíření „lživých zpráv“ o ruské armádě hrozí 15 let za mřížemi. Ze strachu z politických represí a nucené vojenské služby emigrovalo z Ruska jen deset dní po zahájení invaze více než 200 tisíc lidí. Šlo o největší odliv mozků v novodobé historii Ruska.

Covidismus: Velká média vytvářela nesmyslný tlak, aby vědci zastávali jednotné stanovisko vůči covidu. Přitom zajistila mediální monopol pro úzkou skupinu odborníků, kteří šířili katastrofické scénáře a žádali neúměrně tvrdá opatření. Kdo si dovolil oponovat, byl prohlášen za nepřítele. Proti vypálenému znamení „dezinformátor“ nebylo odvolání. Nezůstalo však jen u expertů, proticovidové kladivo dopadlo na miliony lidí. Dva a půl měsíce v rozmezí 26. 11. 2021 až 10. 2. 2022 trvala segregace části společnosti, tedy vyloučení z veřejného života! Přitom jediným hříchem bylo, že tito lidé se nenechali nuceně očkovat, neboť měli protilátky po prodělané infekci a jiné závažné důvody. Něco tak neuvěřitelného se mohlo stát v 21. století jen proto, že atmosféru honu na čarodějnice posvětila většina médií a politiků. Svou roli sehrály ustrašené masy lidu.

5/ Informační a psychologická válka

Putinismus: V Rusku trollí farmy vyrábějí dezinformace určené pro zahraničí, zatímco domácí informace cenzuruje úřad Roskomnadzor. Ten po zahájení invaze zablokoval 40 domácích a zahraničních webů. Mimo jiné zablokoval sociální sítě Instagram, Facebook, Twitter. Nakonec sama ruská nezávislá média zastavila činnost kvůli obvinění z šíření „nevěrohodných informací“. Italský spisovatel a politik I. Silone uvedl: „Pokud se někdy fašismus vrátí, nebude tak hloupý, aby o sobě říkal ‚Jsem fašismus‘. Bude říkat ‚Jsem antifašismus‘.“ A tak diktátor Putin obhajoval svou invazi potřebou „denacifikovat Ukrajinu“ a bojovat proti „ukrofašistům“. Proti označování Ukrajinců za nacisty protestoval ředitel izraelského památníku obětem holokaustu Jad Vašem D. Dajan. Prohlásil, že jde o „překrucování významu tohoto slova a poškozování obětí nacismu.”

Covidismus: Putinova lež o kyjevských fašistech, banditech a narkomanech jakoby z oka vypadla lži covidistů o dezinformátorech, antivaxerech a konspirátorech. Obě strategie měly za cíl odrovnat názorové oponenty. V Česku velká média v době covidové zajišťovala svatozář úzké skupině krajně alarmistických odborníků, zatímco cenzurovala kritiky. I když kritici anticovidové politiky varovali před pochybnou ruskou vakcínou Sputnik, přesto je covidisté házeli do jednoho pytle s ruskými a českými trolly. Jestliže podle F. Vrabela ze společnosti Semantic Visions usiluje dezinformační scéna o to, „…aby občané přestali věřit demokratickým institucím a vládě“, pak paradoxně většinová média a politika v době covidové způsobily svým dogmatismem a cenzurou větší škodu demokracii než ruští trollové. Je nepochybné, že kvalitní žurnalistika, byť s různými názory, má kladný vliv a lidé pak nemusí vyhledávat pochybné zdroje.

Rektor Metropolitní univerzity Praha Michal KLÍMA: Média a nové náboženství covidismu

6/ Strach a vymývání mozků

Putinismus: I když z Ruska emigrovaly statisíce lidí ze strachu z represí, přesto většinová ruská společnost schvaluje agresi proti Ukrajině. Typickou akcí, určenou k vymývání mozků, byla letošní březnová oslava výročí ruské anexe Krymu na moskevském stadionu Lužniki. O. Štindl k tomu napsal: „Z morbidní zvědavosti jsem si pustil přenos toho koncertu. Probíhal předvídatelným způsobem: všichni na pódiu zamotaní do svatojiřských stužek, litera Z, kam se podíváš, patetická recitace vlastenecké poezie a dunivě pitomý režimní pop, Vperjod, Rossija!“ Státní média nabízejí převrácený pohled na realitu. Píší o invazi jako o „speciální vojenské operaci“, slovo válka je zakázané. Současně hlásají, že jde o „osvobození Ukrajinců“ a ochranu občanů na Donbase před „genocidou“. Videa rozbombardovaných měst označují za „zinscenovaná ukrajinskou stranou“.

Covidismus: Strach se stal hlavním mobilizačním principem, klíčovým nástrojem manipulace. Účelem bylo zajistit poslušnost většinové společnosti a zastrašit kritiky. K tomu sloužilo nonstop válečné zpravodajství o covidu, jež mělo parametry psychologické války proti vlastnímu lidu. Například rektor ČVUT V. Petráček se ohradil proti agresivní mediální kampani těmito slovy: „Vaše obrazy umírajících a mrtvých zasáhnou celou společnost – naše děti a my všichni budeme vystaveni intenzivnímu mediálnímu stresu… U mnohých vyvolá tato stresová expozice post-traumatické poruchy či deprese.“ Výsledkem psychologické války byla devastace duševního zdraví obyvatelstva a efekt vymývání mozků s následným stádním plněním nejnesmyslnějších proticovidových opatření. Nebylo pak divu, že většina lidí neodsoudila brutální zásahy policie z počátku roku 2021 proti jednotlivcům bez roušek v poloprázdných ulicích měst. Nebylo ani divu, že většině nevadila segregace milionů spoluobčanů.

7/ Násilí a její formy

Putinismus: Již přes dva měsíce můžeme sledovat téměř v přímém přenosu válečná zvěrstva ruského režimu, každodenní zabíjení, systematické ničení země a vysídlování Ukrajinců. K tomu není co dodat.

Covidismus: V Česku nedošlo k masovému fyzickému násilí. Ovšem násilí se uplatňovalo v několika formách: sociální, ekonomické, mediální a občanské. Ano, přímé fyzické násilí bylo výjimečné, ale staly se případy brutálních zásahů policie na počátku roku 2021 v Českých Budějovicích, Ostravě a Uherském Hradišti. Co se týče sociálního násilí, spočívalo v tom, že miliony lidí byly segregovány jako občané druhé kategorie, když na ně byly uvaleny plošné zákazy vstupu do společenských zařízení po dobu 11 týdnů, a to jen proto, že měli závažné důvody nenechat se očkovat. Mnozí nemohli odjet do zahraničí, ubytovat se v penzionech, pobývat v lyžařských střediscích a dalších sportovištích, navštěvovat kulturní zařízení. Co se týče ekonomického násilí, mnozí lidé na svých pracovištích byli vystaveni zastrašování, že je vyhodí z práce, pokud se nenechají očkovat, testovat atd. Takto bylo vyhrožováno tisícům vojáků, policistů a zdravotníků. Co se týče mediálního násilí, byly zde nechvalně proslulé inkvizitorské praktiky, již výše popsané. Ovšem existovalo i občanské násilí, jakási občanská šikana, jež spočívala v morálním odsouzení ze strany kazatelů dobra. To se odehrávalo na úrovni celé společnosti, pracovních týmů, nejbližších přátel i rodin. Kdo se odvážil projevit jiný názor, šel s kůží na trh a musel být připraven, že bude vláčen v médiích, že se stane černou ovcí mezi kolegy…

8/ Podlomení ekonomiky a chudoba

Putinismus: Mezinárodní instituce odhadují, že letos v důsledku války klesne v Rusku hrubý domácí produkt o 10 až 15 %. Přitom ekonomická úroveň se propadne o desetiletí, pokles životní úrovně může trvat pět let. Podle ruské centrální banky v dubnu vyšplhala meziroční inflace na 17,5 % a růst cen má zrychlit do konce roku na 18 až 23 %. Výdaje na válku stojí odhadem 900 milionů dolarů denně. A jen ztráta za potopení ruského křižníku Moskva činí 750 milionů dolarů.

Covidismus: Nevídané sociální inženýrství v podobě uzávěr průmyslu a dílčích sektorů ekonomik narušilo výrobu, obchod, služby… V Česku došlo k poškození ekonomiky, tedy k nadměrnému zadlužení státu, k energetické krizi minimálně od října 2021, k meziroční inflaci 11 % k únoru 2022, k poklesu kupní síly a nárůstu chudoby. Ve světě se během globální pandemie podle odhadů ekonomů propadlo do extrémní chudoby až 100 milionů lidí.

9/ Bezpečnostní oslabení Česka i Západu

Téměř dvouletá destruktivní a převážně iracionální proticovidová opatření podlomila ekonomickou a tím i národní bezpečnost Česka a Západu vůči hrozbám z Ruska i Číny. Došlo k nevídanému poškození ekonomických zájmů Česka, tedy k rekordnímu zadlužení, k rekordní inflaci a energetické krizi. Inkvizitorská mašinérie na odhalování vnitřních nepřátel, degradace milionů lidí na občany druhé kategorie, omezení svobody slova a vědeckého bádání, přímé autoritářské praktiky, to vše rozvrátilo vědu, způsobilo rozkol ve společnosti, oslabilo občanskou společnost a narušilo důvěru v politický systém a demokracii. Devastace duševního zdraví destruovala zdravotní stav obyvatelstva. Nesmyslné uzavírky průmyslu, služeb, kultury a školství destruovaly vzdělávací systém, těžce zasáhly kulturu a dehumanizovaly vztahy ve společnosti. V souhrnu tak doba covidová, spjatá s neuvěřitelným sociálním inženýrstvím, podkopala prestiž liberální demokracie a mocenskou převahu svobodného světa.

10/ Putinova válka – 3 paradoxy a covid

Lze zaznamenat tři paradoxy související s invazí Ruska na Ukrajinu. Zaprvé, strach z ruského expanzionismu sblížil Evropany a Američany a přispěl k větší ideové jednotě a konsolidaci Západu. Zadruhé, ruská agrese paradoxně upevnila identitu ukrajinského národa. Zatřetí, ačkoli průměr očkovaných proti covidu na Ukrajině čítal 35 %, a tedy většina uprchlíků nebyla očkována, stal se zázrak! Přesto, že do Česka přišlo přes 300 tisíc běženců a do Polska dokonce 3 miliony převážně neočkovaných, počty nakažených a hospitalizovaných tam nestouply, ale trvale klesaly. Přitom exodus Ukrajinců nastal právě ve chvíli, kdy Evropou procházela nová covidová mutace omikron, která vrcholila v Německu a Polsku. Vysvětlení náhlého poklesu nákazy spočívá v tom, že velká média utnula ze dne na den alarmistické zpravodajství o covidu a veškerou pozornost převedla na ruskou invazi. A tak se stalo, co se stát muselo. V důsledku absence strachu ustala devastace duševního stavu obyvatelstva a tím také covidová nákaza a celková nemocnost. V duchu rčení „Sejde z očí, sejde z mysli“, pandemie skončila.

Michal Klíma: Putinizmus a covidizmus, čo majú spoločné?
Michal Klíma, rektor Metropolitní univerzity Praha

Závěr: Slepá ulička vývoje – selhání

I když válečná katastrofa na Ukrajině přebíjí svou ničivostí a akutností následky doby covidové, není možné zamést pod koberec selhání většiny politické, mediální a akademické elity nejen v Česku. Nelze nechat kauzu Covid-19 jen tak vyšumět. Doba covidová z let 2020–22 totiž představuje slepou uličku vývoje pro západní demokracie. Do budoucna je velkým varováním. Zvláště je tu problém, že média už dva roky surfují na vlně válečného zpravodajství. Panuje proto oprávněná obava, že nebude lehké vrátit se do normálu mírového zpravodajství. To vytváří nemalá rizika pro společnost a demokracii. Ještě jedna taková doba covidová a Západ se ocitne v troskách.

Michal Klíma, politológ a rektor Metropolitní univerzity Praha

Text uverejňujeme so súhlasom autora, celý článok aj s uvedenými zdrojmi si prečítajte tu.

Ak sa vám článok páči, zdieľajte ho na Facebooku a dajte o ňom vedieť svojim priateľom. Pridajte sa k nám aj na Telegrame https://t.me/nnnoviny. Ďakujeme.

Prečítajte si tiež

Najnovšie články